O genderové rovnosti a zároveň diskriminaci v zaměstnání toho bylo řečeno i napsáno hodně. Nyní se ovšem ukázalo, že státní správa je v tomto ohledu pokročilejší, než soukromá sféra. Mohlo by se zdát, že je státní správa genderově nevyrovnaná, protože je z velké části feminizovaná. Není to ovšem způsobeno tím, že by byly spíše přijímány na pozice ženy, ale zástupci mužského pohlaví se do státní správy jednoduše tolik nehlásí.
Ve státní správě obecně v současnosti pracuje 90 procent žen a 10 procent mužů. Muži častěji obsazují vedoucí pozice, ale není to žádným pravidlem. Vedoucí pracovníci rozhodně nejsou pouze muži. Postupy při přijímání zaměstnanců, ať řadových nebo vedoucích, je u všech naprosto stejné a všichni mají naprosto stejné podmínky. Když bude pro danou vedoucí pozici z osob přihlášených do výběrového řízení vhodnější žena z pohledu její kvalifikace a zkušeností, tak pozici získá žena.
Téměř rovné platové podmínky
Genderová diskriminace na trhu práce je ve většině případů řešena z důvodu nerovnoměrných mzdových podmínek. Muži jsou u většiny zaměstnavatelů placeni lépe než ženy. Průměrně se jedná o rozdíl 22 procent.
Ve státní správě se takový rozdíl nekoná. Na stejných pozicích mají muži v průměru pouze o 5 procent vyšší plat než ženy. Dáno je to především tabulkovými platy, kterými se státní správa řídí. Nemůže se tak stát, že dá zaměstnavatel mnohem vyšší mzdu zaměstnanci na srovnatelné pozici jen proto, že je muž.
Toto jednání by se ale mělo samozřejmě projevit i v soukromém sektoru. Zaměstnanci na stejných pozicích v jedné společnosti by měli být placeni podle své výkonnosti a odbornosti a ne podle svého pohlaví, věku či sexuální orientaci. Bohužel s takovým jednáním se stále setkáváme, a to poměrně běžně. Nutno ale podotknout, že mzdové rozdíly mezi muži a ženami již nejsou tak znatelné jako v minulosti.